Zajímavosti
Protáhlé lebky a megalitické struktury: Paracas, Huaytara - Peru
"Výsledky testů DNA protáhlých lebek z Paracas byly nesmírně komplikované. Bude nějakou chvíli trvat, než je plně pochopíme. Co ale s jistotou ukazují je to, že lidé, kterým patřily nebyli původními Američany. Byli směsicí, nebo by se dalo říci hybridy, různých skupin obyvatel z celého světa". Analýza DNA též ukázala, že protáhlý tvar lebek není výsledkem záměrné kraniální deformace, ale je dán geneticky. Některé z těchto lebek mají navíc kraniální objem až o 25% větší, než běžné lidské lebky (omotání lebky může sice změnit její tvar, ale nemůže změnit její objem).
Protáhlé lebky Tutanchamona a Achnatona: Údolí králů - Egypt
Rekonstrukce podobizen (francouzská, americká a egyptská) jsou si navzájem velmi podobné neobvyklým tvarem lebky, základním tvarem obličeje, a velikostí, tvarem a umístěním očí. Jsou vytvořeny na základě CT (PC tomografie) snímků, získaných egyptským týmem na přenosném CT skeneru, který poskytla National Geographic Society a Siemens AG. Tutanchamon je syn Achnatona, původním jménem Amenhotep IV. Ten byl manželem proslulé královny Nefertiti, která měla též lebku protáhlou. Podobně, ale i více deformované lebky se nachází v Peru (Paracas), ve střední Asii, Rusku, v Mexiku nebo na Maltě a ostrově Gozo. Stejný tvar lebky kopírují i sochy na Velikonočních ostrovech. A například i ve vykopávkách pod vatikánskou knihovnou byly objeveny lebky tohoto tvaru.
Megality: Jupiterův chrám - Baalbek a Domo de la Roca, Mezquita El Aksa, Muro de los Lamentos - Jeruzalém
Dávné město Baalbek v Libanonu je jednou z největších archeologických záhad všech dob. Římané v Baalbeku postavili neobyčejný chrámový komplex, ale plošina o výměře 465000 m2 a váze 5 miliard tun, na které byly tyto římské chrámy postaveny, je ještě důležitější. Byla zhotovena z největších kamenů, které kdy byly u jakéhokoliv stavebního projektu v historii Země použity. Největší kámen nalezený u trosek Baalbeku váží 1200 tun a je 20 m. dlouhý.
Otázka zní, proč by se Římané pouštěli do tak obtížného úkolu s opracováním a přesunem tak masivních bloků (megalitů), než aby řezali rovnou malé bloky, se kterými nebyla práce tak namáhavá. Zároveň víme, že Římané použili na stavbu chrámového komplexu nad samotnou základovou platformou právě menší bloky.
Gigantické konstrukční kameny byly ve skutečnosti sestaveny tak těsně na sebe, že mezi ně nemůžete vsunout ani kousek papíru. Mnohé z architektonických prvků nalezených v Baalbeku by nešlo zopakovat ani pomocí technologií 21. století.