Země, jak ji vnímám já...

Části z pojednání níže jsou inspirovány B. Lakeovou, australskou černoškou, hrdinkou knížky "Poselství z věčnosti" od Marlo Morganové.

Země.

Země je jedinečná planeta s jedinečnými životními formami. Jedno z míst ve vesmíru, kde se skutečně hrubohmotně užívá šesti smyslů - zraku, sluchu, chuti, hmatu, čichu a - intuice - spolu s energií, kterou nazýváme emoce - spojnice mezi tělem a duchem.

TVOŘIVOST.

Každý jedinec vidí věci vzhledem ke své vlastní situaci a může tak nabídnout světu své vlastní vidění. V tvořivosti je obsaženo umění, ale neomezuje se jen na ně. Malování, skládání hudby, hmotné činnosti, programování nebo psaní není v žádném případě významnější, než tvůrčí způsob, jak utěšit někoho, kdo je v nesnázích, jak vnést pořádek do konfliktní nebo chaotické situace, či jak vyprávět dítěti příběhy. Pokud lidé věří, že nemají žádný kreativní talent, nebo že jim nějaké životní situace brání, aby ho vyjádřili, opomíjejí možnost, jak obohatit svoje duše. Každý jedinec má svobodnou vůli, jak kreativitu bude vyjadřovat. Základem je, aby seberealizace a osobní činnost vyjadřovala naši osobnost a abychom na vše, čím se vyjadřujeme, mohli být hrdí. Společnost by si měla vzájemně poskytovat prostor a ocenit čistou seberealizaci druhých.

NÁVŠTĚVA.

Na planetě jsme hosty, a tak se očekává, že ji opustíme takovou, jakou jsme ji našli, nebo ještě v lepším stavu. Jsme odpovědní i za ostatní životní formy, které nemohou mluvit, aby si samy pomohly. Jsme odpovědní za sliby, které učiníme, za ujednání, jichž se účastníme, za výsledky veškeré své činnosti, co uděláme a řekneme. Jsme zodpovědní také za své tělo - je to dar, který byl propůjčen a sestává se z prvků, které formovaly život po miliardy let. Zanedbávat své tělo, nebo ho zneužívat je nezodpovědné. Jsme zodpovědní za vše, co stvoříme a co budeme sdílet se světem.

Není záměrem, aby lidé svou existenci trávili jako osamělí jedinci. Záměrem je, abychom se vzájemně podporovali a starali se jeden o druhého. Všechno, co činíme, můžeme činit s myšlenkami:

Je to pravdivé? Je to laskavé? Je to prospěšné? Je to nezbytné? Je na to vhodná doba? Je to v Nejvyšším Dobru pro všechno živé na světě? Nezpůsobuje to utrpení?

POMOC.

Sloužit ostatním znamená sdílet vědomosti a přispívat k životu někoho druhého, který si pomoc, nebo radu vyžádal. Pomáhat je pouze protiklad k tomu, starat se jen o sebe kvůli slávě nebo ekonomickému prospěchu. Znamená to být si vědom, že je člověk členem skupiny, skupinového lidského vědomí a že osud naší planety určují aktivity této skupiny. Sloužit a pomáhat není tedy vnucovat každému své rady a přesvědčení, nebo poslechnout každou žádost o pomoc, která se vyskytne.

EMOCE.

My všichni jsme schopni vyjádřit všechny možné emoce včetně hněvu, frustrace, deprese, beznaděje, viny, chamtivosti, smutku, starosti stejně jako radosti, štěstí, naděje, klidu, lásky a tak dále. Jak získáváme ponětí o tom, co je to být člověkem na Zemi ve 3D hrubo-hmotě, je úkolem zvládnout své lidské emoce. "Člověk je šťastný, jak si dovolí šťastný být." Vztahy a incidenty jsou kruhy. Začnou, pokračují a v určitém okamžiku se zastaví. Každý kruh by se měl uzavřít, naplnit proudící energii - vyčerpat ji, žádné negativní pocity, nenechat žádné volné nevyřešené/neodůvodněné konce. Jediný způsob, jak se může duše spojit s vědomím je prostřednictvím emocí. Vše co se prožívá emotivně se ukládá - emoce jsou to, co formuje duši - Tedy život, vibrace, rezonance. Emoce tak přitahují do života situace, okolnosti, bytosti, příležitosti. Prožívanými emocemi sdělujeme kým jsme a co si v životě přejeme. Je vhodné k emocím přistupovat vědomě, vnímat jaké jsou nám komfortní - ty zesilovat a jaké nekomfortní - ty pouze přijímat. Je správné si vážit svých emocí, zvláště radosti a smutku. Potlačovat tyto emoce by mohlo vést ke zdravotním potížím.

ENERGIE.

Člověk nemůže stvořit ani zničit energii. Může ji jen užívat, měnit nebo přeskupovat. Všechna existující energie byla stvořena v jediném, stejném okamžiku. Každé slovo, každá činnost, každý symbol, každý vizuál, každá myšlenka na kterou se soustředíme, má v sobě energii. Všechno na světě, ať je to viditelné, nebo ne, je zlomkem látky, kterou nazýváme energií - je z ní stvořen celý náš Vesmír. To, co vidíme, stejně jako neviditelné vrstvy vědomí, jež obklopují lidi a místa, jsou výsledkem naší kolektivní energie. Všechno ve vesmíru se neustále rozrůstá, nebo rozpadá, to záleží na hladině energie. Emoce, myšlenky, vizualizace, skutky nemohou být už nikdy zadrženy, nikdy opraveny, nikdy vráceny zpět. Je to tvořivá energie, která vytváří a formuje celé světy a vesmíry. Stávají se součástí vrstev obklopující prostory, tedy i místa a planety. My jsme tvůrci i správci této vrstvy a je odpovědností každého jedince čím do vrstev přispívá a co tak tvoří a formuje. Je vhodné si uvědomit, že co tvoříme a formujeme, tím také vibrujeme a rezonujeme - a toto i přitahujeme. Je tedy přínosné být Tvůrcem toho, co si přeji přitahovat, formovat a kde (s kým) chci pobývat.

Vsuvka o Zemi: na Zemi se během časů tato vrstva tak naplnila výkřiky obětí, násilnostmi, sobeckými a omezenými myšlenkami, že se vytvořila samostatná vrstva vědomí "obětí". My jsme ji vytvořili, my ji také můžeme rozptýlit. Můžeme toho docílit, když si uvědomíme, že jsme správci. Když se člověk soustředí na to, že je obětí, dává vinu ostatním lidem a libuje si v sebelítosti, přispívá k negativním vibracím a rozšiřování této vrstvy. Pokud chceme Zemi této vrstvy zbavit, řešením je odpouštět a zapomínat, přerušit všechny vazby k pocitům oběti a prostor Země tak očistit.

POZOROVÁNÍ A NASLOUCHÁNÍ.

Zvuky, tóny, frekvence, hudba - tato energie uzdravuje a má velice pozitivní vliv na nervovou soustavu a mentální stav člověka. Každý z nás je muzikální a každého hudba určitým způsobem ovlivňuje.

Pozorování bez posuzování se někdy říká "bezpodmínečná láska". Můžeme pozorovat, co se odehrává, aniž bychom to soudili, můžeme vnímat co nám nechutná, ani nevoní a rozhodovat se dále dle toho. I tím se poznáváme a formujeme. Můžeme také intuitivně vycítit, že něco pro naši cestu není dobré a to opustit - tím směrem žádnou energii nevydávat. Ani ve slovech, ani v myšlenkách, ani v činech. Pokud se rozhodneme posuzovat, musíme pak umět také odpouštět. 

NEDOSTATEK.

Hrubohmotná sféra na Zemi je protkána energiemi nedostatku a pak i my zde často na nedostatek myslíme. To v nás evokuje pocit, že nic nemáme a chceme víc. Avšak jakékoliv jednání pramenící ze stavu nedostatku vždy vede ještě k většímu nedostatku. Jen jednání pramenící z energie/vibrace/myšlenky dostatku vede k jejímu rozšiřování.

HOJNOST.

Cokoliv příjemné, co obdržíme, vědomě oceňme. Pokud po něčem novém toužíme, je nutné "naplnit" energii toho stávajícího (předchozího), co máme. Tím sdělujeme, že právě toto chceme i nadále rozvíjet i do nového a většího - tuto energii/vibraci/myšlenky rozšiřovat a tím směrem více expandovat.

Pokud si něco nyní přejete a nemáte k dispozici zdroje, či hotovost, naplánujte si získání na později, představujte si, že ono budete mít za pár dní a v radosti využívejte to stávající. Pro získání zcela nové věci, či poznání, je dobré nasáknout vibraci oné věci, či prostoru (např. využít výpůjček, pozorování, vizualizací, návštěv skupin, či prostorů, kde se tyto věci nacházejí, oceňování oné věci u druhých, oceňování druhých, kteří tuto věc již mají, či tak žijí, atp.) - tedy živit se pocity, že toto již máte a jak se v tom cítíte. Vaše pocity jsou přesně to, co vás dostane brzy k dané hojnosti. I možnost danou věc využívat (příp. přímo nevlastnit), nebo dané poznání prožívat - vše je darem k ocenění.

NAŠE LIMITY.

Není mnohdy nutné vše přímo vlastnit (vlastnictví může být pro mnohé i omezující - vyžadující péči, čas, atd. - toto může mnohé od hojnosti odpoutávat, je nutné mít jasno v tom, že pokud něco toužím vlastnit, toužím i investovat sám sebe do péče a že daná péče je spíše radostí a tvořením, než starostí a omezováním). Dalším limitem může být vlastní nedostatečný prostor uvnitř sebe sama (přeji si určitého partnera, či specifickou věc, ale podvědomě vím, že nemám přesně na toto čas, či prostor v sobě pro přijetí daného - což si odporuje). Limitující je též strach (něco si přeji, ale obávám se, že danou věc nebudu umět ovládat, že se mi poničí, že mi bude odcizena, atp. - toto je vhodné si v sobě vyčistit). V neposlední řadě může být dalším limitem pocit, že mi daná věc může energii brát, namísto dávat, případně, že život se pak stane složitějším, komplikovanějším, atd. - to vše si odporuje. Věci, lidé i hojnost přichází k člověku tím nejmenším odporem a přichází k těm, kteří po věcech touží a tvoří je v přirozenosti.

Tvrzení, kterému nevěříte - vyvolává rozpor. Měli bychom věřit své představě či vizualizaci. Musíme věřit tomu, co říkáme. Vyslovujte věty, kterým věříte a necítíte v nich odpor. Vyslovujte je hlasitě, nejlépe někomu. Vše přichází různými způsoby, avšak vždy cestou nejmenšího odporu.

Vaše myšlenky utváří vaši realitu. Z našich myšlenek se utváří naše reálná budoucnost. Není jen vaše, ale má vliv i na druhé, proto čím častěji myslíme na dostatek, hojnost a to, co je nám komfortní a příjemné, tím rychleji se promítne komfort v našem (společném) životě. Myšlenky na dostatek zkusme procítit jako velmi příjemný a trvalý pocit. Pokud přijde na mysl, že je to přetvářka, nevadí, zkusme, co dokážeme a čemu je lehké uvěřit - i to je dostačující. Pokud dokážeme procítit pocity hojnosti ještě před tím, než budeme mít hmotné důkazy, velmi brzy tyto důkazy přijdou a budou přicházet nadále.

FINANČNÍ TOK.

I energie finančního toku vibruje (jako vše) určitou vibrací. Každým rozšířením tohoto toku mezi nové, jiné a další energie se i tato hojnost započne šířit mezi další masy bytostí rozdílných energií, až dopluje do všech koutů a ke všem bytostem na Zemi. Transformace peněz pomůže i těm, kteří považují peníze za něco nečistého, nedobrého, i když finanční tok a peníze jsou energií tvořivou. Je důležité, aby co nejvíce bytostí v hojnosti bylo již nyní a aby si bylo vědomo toho, že do čeho peníze investují (komu, kam a za co je utrácejí) - to bude růst, rozšiřovat se a v budoucnu bude naší společnou realitou. Hojnost na Zemi je již neskutečná. Jak hojnost fauny, flory, možností, bytostí, energií, tak i uměle vytvořeného finančního toku. Hojnost je sice omezená zdroji, které zde na Zemi máme a zdravá hojnost je bez využívání a manipulace druhých, ale ona vytvořená a stále tvořící se námi všemi, zároveň i nám všem patří. Všichni jsme Tvůrci. Tyto možnosti již zde jsou a je možné je rozšířit mezi celé spektrum energií a vibrací - tedy, mezi všechny bytosti bez rozdílu. 

I proto je důležité, aby co nejvíce bytostí za Zemi v hojnosti bylo. A v hojnosti komplexní (hmotné, nehmotné, ve zdraví, s možností čisté seberealizace, atd.). Aby byly naplněny "všechny možnosti, které uneseme".

ZÁVĚR.

Tím, že sebe prožívám a uvědomuji se, jako Vědomí Já, je snadné přenášet a směrovat svoji pozornost do jakékoliv myšlenky či aktivity. Klíčem k práci s myslí a vytváření si svého vědomého života je schopnost nasměrování pozornost, setrvání a splynutí s tím co tvoříme. Mohu pozorovat své myšlenky, své emoce, svět, své tělo. Kam nasměruji svou pozornost, tam nasměruji i energii. Energie jde tam, kam jde pozornost. Pokud tuto energii umocním emocí, prožitkem, má velkou sílu tvořit. Nejsilnější emocí je Láska - tvoření v radosti a v nadšení. Znamená to, že my a svět je to, co si myslíme, že je. Pokud si myslíme, že náš život je osud, který tvoří někdo jiný, tak to tak bude. Pokud si myslíme, že je třeba trpět, abychom čistili svou karmu, tak budeme trpět a čistit. Pokud věříme, že je třeba bojovat proti zlu, bude zlo stále přítomno. Navíc každý boj proti čemukoliv bude podporovat energii boje - neboť kam jde pozornost, tam jde energie a síla. Důležité je si sám zvolit jaký vesmír chci pro sebe tvořit, v jakém světě, potažmo vesmíru chci žít.

Jaký je smysl života. V jakém vesmíru chci žít. Není nutno velmi přemýšlet. Ukazatelem jsou naše pocity. Prožitek radosti a nadšení nás bezpečně vede. Vše co vyvolá prožitek radosti a lásky je dobrou cestou. Vše, z čeho mám strach, mi strach přinese. 

JÁ.

Záblesk pravého Světla nastal a vyčlenilo se v jedinečné "Já". Můžeme mu naslouchat. Povede nás. Nikdy nevyčlenilo se ve stejné "Já", nikdy nebude žádné jiné "Já", nikdy nebude nikdo, kdo by byl úplně stejný, jako je Vaše, naše "Já". V tom je krása, vznešenost, Já jsem Já a nikdo jiný takový není. 

Nikdo jiný "Já" nemůže vést, nikdo se mu nemůže stát vzorem, protože "Já" je jedinečné. "Já" je pravý, jedinečný, neopakovatelný Záblesk samotného Vsoucna, který vzešel z jedinečné tendence, která mu ze své zřejmé podstaty poskytla energii pro Vyčlenění se v "Já". "Já" je samotnou podstatou procesu, energií, neskutečnou silou s úchvatnou podporou samotného Vsoucna a jeho Lásky.

HMOTNÉ I NEHMOTNÉ BYTÍ JE ODRAZEM SAMA SEBE Z PROSTORU, KDE JE VŠE ZŘEJMÉ.